Uživatelské jméno: Heslo:

Město Kynšperk

od historie po současnost

Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie

Ústředním bodem tehdy neopevněného města byl kostel Panny Marie. Vznikl zřejmě společně s městem a jeho mariánské zasvěcení mohlo ovlivnit zdejší působení cisterciáckých mnichů z kláštera ve Waldsassen. Jeho klášterní kostel má totiž stejné patrocinium. Poloha kostela i v konfiguraci dnešní městské zástavby svědčí stále o místě, které zaujímal v rámci její nejstarší části. Kostel se stal ve městě dominantou nejen stavební, ale i významovou. Zřejmě již od jeho vzniku mu byla svěřena důležitá úloha centra zdejší církevní správy a fungoval jako kostel farní. Obvod kynšperské fary byl dosti rozsáhlý a zahrnoval mimo vlastní město i široké okolí. Jeho správní význam z něj na čas vytvořil předmět intenzivních politických zájmů.
V roce 1286, kdy se od vydání listiny Václava I. o Kynšperku nad Ohří v písemných pramenech opět dovídáme, udělil král Václav II. patronátní právo zdejšího kostela českému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řád, který založila Anežka, dcera krále Přemysla Otakara I., v roce 1233 při špitálu sv. Františka na Starém Městě pražském s posláním v duchovní správě a charitativní činnosti, patřil k významným oporám české královské vlády.

Kostelní okrsek ležící na mírně vyvýšeném místě jihovýchodně od vnitřního města sice velkým požárem v srpnu 1706 zasažen nebyl, ale starší podobu farního kostela Nanebevzetí Panny Marie bohužel neznáme. Rostoucímu počtu obyvatel města i farního obvodu již zřejmě nestačil a také jeho stavební stav nemusel být vyhovující. Proto jej nechal patron kostela řád křižovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě v letech 1721 až 1727 postavit v rozvinutém barokním slohu nový kostel. Stavbu vedl tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, který pro křižovnický řád vystavěl na Loketsku více kostelů. Zkušený stavitel se mohl podílet i na vypracování stavebního projektu kostela, jehož autor není znám. Kostel byl pojat jako jednolodní s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží umístěných do úhlů mezi loď a presbytář. Mezi věžemi zakončenými cibulovým zastřešením stál původně na vrcholu střechy ještě sanktusník, který zničil požár roku 1824. Z mobiliáře starého kostela byly v novém kostele použity pouze části, mezi nimiž vyniká plastika Madony z konce 15. století. Dodnes je v jižní kostelní zdi zasazen kámen s letopočtem 1543, který byl původně umístěn na staré kostelní stavbě a zřejmě upomínal na její obnovu v době stavebního ruchu za šlikovské vlády. Podle finančních možností pak bylo pořizováno nové zařízení a kostel jím byl postupně vybaven. Přibližně v době výstavby kostela vznikla před ním nově i budova fary. Dodnes dochovaná fara z 1. poloviny 18. století vytváří malebný kontrapunkt vznosné chrámové stavbě. Roku 1878 byla přestavěna kynšperským stavitelem Kašparem Jägerem (1819 - 1897) v neogotickém slohu, budova však zůstala nadále v podstatě barokní. Z bývalé farní zahrady se stal městský park. U kostela se nachází kaple Olivetské hory a před farní budovou barokní socha Panny Marie Immaculaty z roku 1713.

DATUM

Pátek, 09.prosinec 2016

Svátek slaví Vratislav

 
AKTUALITY
 
07.12.2016
06.12.2016
30.11.2016
 
Více aktualit
 
360° FOTO

Virtuálni prohlídka vybraných částí města.

 

ZTRÁTY A NÁLEZY
 
15.11.2016
31.10.2016
31.10.2016
 
Archiv zpráv
 
SPORTOVIŠTĚ

Veřejná městská sportoviště, víceúčelové hřiště