S městem se jméno "Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Původní lokace města všek zřejmě nebyla v jeho nynějších hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější lokace města "Kynšperka" v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV. Původ prvních obyvatel dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé, o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory - kovovýroba, textilní průmysl a další. V roce 1871 se zde narodil světově snad nejznámější kynšperák - Kašpar Herrmann - vynálezce ofsetového způsobu tisku. Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní. Původní zástavba byla zčásti nahrazena v 50-tých letech, kdy byly v okolí Zámeckého vrchu, na místě původních staveb, postaveny bytové domy. Dále se město územně rozšiřuje směrem k jihu v 60-tých letech, výstavbou nového sídliště. Město si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys, což jej činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky. V době této výstavby se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském Údolí. Ve městě samém obyvatelé pracují nadále ve výrobě nábytku, jak dřevěného tak kovového, v opravnách zemědělských a lesních strojů, v zemědělství v Chotíkově a na Zlaté a dále v dopravě, komunálních službách, obchodě a rozpočtové sféře...
Město Kynšperk nad Ohří se nachází v Karlovarském kraji, v jihozápadní části okresu Sokolov, na hranici s okresem Cheb. Rozkládá se na obou březích řeky Ohře v místě, kde řeka protéká východní částí chebské pánve před jejím vtokem do kopcovitého terénu oddělujícího chebskou a sokolovskou pánev. Město je složeno z částí, z nichž některé mají městský charakter (Kynšperk nad Ohří, Dolní Pochlovice), jiné pak charakter typicky vesnický (Zlatá, Kamenný Dvůr, Štědrá, Liboc, Chotíkov). Nadmořská výška města je 431 metrů nad mořem (na nádraží), přičemž části Zlatá a Štědrá jsou zhruba o 70 metrů výše. Velikostí území (2331 ha) i počtem obyvatel (necelých 5 tisíc obyvatel) se město řadí mezi větší města sokolovského okresu.
Město Kynšperk i jeho okolí jsou ideální pro rekreaci. Svou členitostí dává zdejší terén možnost jak provozování sportovních aktivit (turistika, vodáctví, cyklistika), tak aktivit takříkajíc klidnějších (zahrádkaření, rybaření atd.). Sportovní vyžití je možné i na řadě sportovišť - tenisové a volejbalové kurty, fotbalové hřiště, sportovní hala, školní tělocvičny a nově vybudovaný sportovní areál ve Školní ulici. Charakterem pak město uspokojí i kulturymilovné typy - je zde řada historicky zajímavých památek - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pozůstatky staré německé architektury - hrázděné domy - včetně někdejší městské brány, zrekonstruovaný zámek v Kamenném Dvoře, morový sloup a kašna, - působí zde několik hudebních souborů, mažoretky, ochotnické divadlo, - aktivní je kulturní středisko, zajišťující provoz knihovny, kina, organizující výstavy, zábavy, zájezdy, dovážející vystoupení "přespolních" umělců, atd.
Městský úřad Kynšperk nad Ohří
Jana A. Komenského 221/13
357 51 Kynšperk nad Ohří